Lucie Vondráčková-Vítr

29. června 2008 v 19:09 | Edit
Ať si říká kdo chce svý
on příjde já to vím
zvládne jedním mávnutím
to s čím tu zápasím.

Jen když smůla
blíž se zdáš ( ač )
málem vítězí
Ptám se jakej může tak být
ten co z dálky přichází.

R.:
Ať je jak vítr
Ať ví co chce
přitom sám sobě se dovede smát
Jak zvláštní a zvlášť
někam vítr tam plášť
a má sílu té neodolám.

Ať je jak vítr
Nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít.
Neuletí....

Jiným zdá se dávám
pít až do dna trápení
mí srdce že zůstává
v tý skále míle vzdálený
Čím víc pouť tam je dlouhá
tím víc jich odradím
On na nic dál už nečeká a prostě sám mě pohladí.

R.:

Co vidím
slyším
cítím
všechno mu dám..
Na tohle velký vzkříšení
čekám dál a to doufání
je k zbláznění.

S větrem v zádech
ať blíží se k nám
teď už nesmí to vzdát
uvěřím, že on má tu už vát napořád.

R.:

R.:

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
přitom sám sobě se dovede smát...
... Ať je jak vítr!

Zdroj: Zde!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni ↓

Klik

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama